Hrad Šostýn - (Šauenštejn

Tak sem koukal a tenhle jsem tady ještě nenašel a věřím že někteří z tohoto kraje tam už býlí. Jena se o zříceninu ale já i mam , většinou tam je klid.
Hrad Šostýn - Šostýn (Šauenštejn)
Hrad Šostýn (441 m n. m.) se nacházel na dohled od štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v řetězci opevnění sídel strážců Moravské brány. Gotický hrad se původně nazýval Schornstein (též Schauenstein). Hrad vznikl před rokem 1293 (poprvé zmíněn r. 1347. ), byl stavěn způsobem, jaký byl v té době obvyklý. Nechali jej vystavět Hückeswagenové, s jejichž hrady na Starém Jičíně či Hukvaldech má hodně podobností nebo olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu. Podoba hradu s Jičínem a Hukvaldama je shodná převážně v použití strážní věže (bergfritu). Na Šostýně stála výstražně namířena proti příchozímu v čele nad cestou přes dřevěný most, jistěže v poslední části zvedacím. Měla v průměru necelých 6 a půl metru a tudíž nemohla být příliš vysoká – bylo prý z ní ale vidět na věž Štramberka, jenž vznikl o něco později, i na Hukvaldy (což bylo nedávno oficiálně potvrzeno). Zatímco Starý Jičín a Hukvaldy byly hrady výšinnými, stojícími na osamělých kopcích, Šostýn vyrost ve stínu Pískovny a byl vůči ní v ne právě výhodné poloze. To snad zavinilo v dobách vyspělejší dobývací techniky jeho ztečení a rozboření. Hrad měl délku ve směru severojižním více jak 100 metrů a mohl se srovnávat rozlohou i s královským Lukovem nebo Cvilínem. V jižní části nádvoří hradu stál palác, jehož suterén se dodnes zázračně zachoval a tvoří tak nejlépe zachovalou část hradu. Vnitřní hrad obepínal příkop a mohutný val – na jihu, západě a východě zdvojený – s nezbytnou palisádou. Než se příchozí dostal až sem, musel zdolat nejspíš ještě dva opevněné pahorky spojené mosty. Studna na hradě asi nikdy nebyla a vodu brali z cisterny. Pod hradem se vynula dvě podhradí – Záhůří v nynějším Motýlím údolí a v místě dnešního koupaliště. K hradu patřily tyto osady: Kopřivnice, Lichnov, Vlčovice, Frenštát (od doby kolem roku 1300), snad i Drnholec a polovina Závišic. Přesný rok zániku Šostýna nelze určit a zřejmě se též nestalo najednou. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován. ide uvedeno že : Válčilo se před ním a o něj až do roku 1422, kdy jej na Mikuláši z Lamberka snad musel vojensky vymoci biskup olomoucký. Protože první zmínka o zřícenině je z roku 1437, je zřejmé, že hrad zanikl v rozmezí těchto patnácti let. Není vyloučeno, že byl hrad dobyt husitským vojskem Jana Tovačovského z Cimburka v roce 1427. Hrad Šostýn se rozpadal, pustnul rok od roku a co bylo na kopci, kde stával, ještě k upotřebení a neshořelo při požáru, jenž vždy dobývání provázel, pilně snášeli obyvatelé Kopřivnice i vzdálenějších vsí, aby dosloužilo jinde. Kamenná ostění, panty dveří, rámy, dlaždice, nakonec i kamení, kterého tu bylo dostatek a zadarmo, takže trčely jen holé zdi s otvory po oknech a dveřích, bez střech a ochozů. Svahy a valy se sesypávaly do příkopů, les pohltil slávu zašlého hradu, o němž se už nikde nemluvilo a jeho jméno též zkomolili. V polovině 19. století byl hrad ve vlastnictví zemanského rodu Rašků. Ze zdí hradu bylo vystavěno zemanství a továrna na hliněné zboží. Na nejvyšším místě zříceniny se nacházela památná Žižkova lípa, která byla takto nazvána Klubem československých turistů v roce 1933 na paměť posledních držitelů hradu, kteří náleželi k moravské husitské šlechtě. Začátkem roku 2012 musel být strom pokácen, neboť došlo k rozlomení koruny a hrozil pád celého stromu. Od 30. let 20. století započal na Šostýně intenzivní archeologický a záchranný průzkum, jež odkryl hlavní část hradu, suterén velkého paláce, a po menších přestávkách opět naplno začal v 90. letech 20. století. Město Kopřivnice zaštítilo archeologický výzkum na hradě, stejně jako konzervátorské práce, jež na hradě probíhají dodnes. Velkým počinem bylo obnovení středověkého rybníka, který byl objeven v roce 1999.Šostýnská Venuše : Za nejatraktivnější nález z hradu je považována tzv. Šostýnská Venuše. Soška měří 53 mm a je vyrobena ze slonoviny. Ač její tajuplná tvář připomíná egyptské vlivy, šlo zřejmě o výtvor 14. století dovezený z Porýní, odkud také přišli první kolonizátoři této oblasti. Jak se však dostala na zdejší hrad, není dosud známo. Mnoho archeologických nálezů z hradu a jeho blízkého okolí lze zhlédnout v muzeu Fojtství.
Se soustavným výzkumem hradu začal v roce 1935 zabývat místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka. Také se ze našla dlažba hradu při průzkumech zříceniny v 90. letech 20. století která byla úplně celá. Zřejmě se při požáru hradu propadla a zůstala tak zachována. Ve zříceninách hradu, v hromadách suti a v puklinách ve skále zimují obojživelníci a plazi – ropucha obecná, skokan hnědý, mlok skvrnitý. Celoročně zde pobývá ještěrka obecná či slepýš křehký. Častými hosty hradu jsou také ježek východní a rejsek obecný. Návštěvník, očekávající velký a zachovalý hrad jako jsou nedaleké Hukvaldy, bude zřejmě zklamán. Lze shlédnout rozsáhlý prostor s dvěma okruhy valů a příkopy, znovu obnovený rybník středověkého původu, výkopy odkrytých základů okrouhlé věže (bergfritu) a zčásti rekonstruované odkryté sklepní prostory paláce. Dodnes lze v terénu jasně rozpoznat dělení hradu na dvě samostatné jednotky oddělené mohutným částečně ve skále vylámaným příkopem. Čelní, s pozůstatkem štíhlé válcové věže a zdmi několika nejasných objektů, a zadní s dominantou pozůstatků mohutného dvouprostorového paláce a vstupní stavby "přilepené" na skálu. Ale kdo má rad zříceniny a přírodu kde nechodí stovky návštěvníku přijde si na své.

11 hlasů
11 hlasů
zobrazeno:
267x,
komentářů:
8,
nálezce:
haidrich haidrich
vyfotografováno:
23. března 2019,
vloženo:
13. července 2021

Komentáře

Ten musel být ve své době také moc hezký .Ještě že je dnes docela hodně nadšenců,kteří to v mezích možnosti konzervuji??

Pěkné. :-) :-) :-)

Pěkný ?

Ten je . Tam sem nebyl. Musím napravit. Díky. ;-)

Zrovna nedavno jsem viděl dokument ,jak parta nadšenců ten hrad doslova vykopala ze země. Tady je odkaz. Klaním se takovím lidem.
https://www.youtube.com/watch?v=Zfx9FuoZ4Lk

Fakt pěkná prezentace palec jak sviň ????

Moc pěkné, zřícenina i presentace.

Jo jo já někde i četl že právě Emil Hanzelka přemýšlel a hledal proto že z Hukvald nejde přímo vidět na Štramberk a tak mu chybělo něco mezí. Až vyškrachál tento hrádek a bylo jasno. Jestli to je pravda nebo ne tak to nevím. Ale je fakt že Hukvaldy-Šostyn-Štramberk-Nov.Jičín v jisté době musely na nepřítele působit asi jako linie bunkru na Hlučínsku " skoro nepřekonatelně" :-D :-D

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru